zš holešov základní škola Holešov

Vánoční zvyky a pozdravy

Krájení jablíčka, házení střevícem, lití olova – tyhle vánoční tradice určitě znáte. Ostatním národům mohou připadat zvláštní, například Američané kroutí hlavami nad házením střevícem. Ovšem i ve světě mají nejrůznější vánoční zvyky, které přijdou bláznivé zase nám.

Velmi podivné vánoční zvyky dodržují ve Španělsku. Umíte si představit, že byste několik týdnů „krmili“ poleno, aby se nakonec „vykakalo“? Španělské děti se takhle celý prosinec starají o polínko zvané Caga Tió, které má namalovaný obličej a sedí pod plachetkou – to vše pro to, aby se na Štědrý den polínko mohlo „vykakat“. Polínko je duté a rodiče ho předtím naplní sladkostmi. Jako poslední z něj musí vypadnout slaneček nebo česnek, aby děti věděly, že se Caga Tió už vyprázdnilo. V Katalánsku ve Španělsku je součástí tradičního betlému postavička, která zrovna koná svou potřebu. Říká se jí caganer, což by se dalo přeložit jako kakánek.

Na Ukrajině používají pavouky. Pro mnoho lidí nejsou pavouci ničím víc než jen nepěkným tvorem, ze kterých jde hrůza, ale na Ukrajině je to jinak. Tam se i vánoční stromek zdobí pavučinami. Ptáte se proč? Ukrajinci věři, že pavoučí sítě jsou dobrým znamením a šťastným požehnáním do dalšího roku.Tradice vznikla podle ukrajinské legendy, ve které chudá vdova nemá jak ozdobit stromek. Když jdou její děti spát, strom ozdobí svými sítěmi přátelští pavouci. Ten se pak leskne jako by byl ze stříbra. V této době mezi ty pavučiny přidávají i baňky.

Jo v Norsku, tam na Štědrý den schovávají košťata před čarodějkami. Pokud chcete někdy slavit Štědrý den v Norsku, raději si někam schovejte košťata, která budete mít doma na zametání. Norové totiž věří, že o Vánocích zlí duchové chtějí zasáhnout jejich životy. Z toho důvodu schovávají  všechna košťata. Kdyby je nechali, jak jsou, hrozilo by, že si lidi odnese čarodějnice do temné, chladné noci. Muži zase odpalují rachejtle, aby zahnali všechno špatné.

V Caracasu chodí věřící časně zrána do kostela. Chodí? Kdepak, ve dnech od 16. do 24. prosince do něj jezdí na bruslích. Do osmi hodin jsou proto uzavřené některé cesty, aby byla jízda bezpečnější.       

 

Původ slova Vánoce je podle historických pramenů v staroněmeckém výrazu „den wihem Nachten“, který ve volném překladu znamená posvátné noci nebo svaté noci. Pojmenování Vánoc tedy vzniklo v dávné době před křesťanstvím a označovaly se tak dny a noci, spojené se slunovratem. Postupně se původní výraz změnil na Weihnachten a v českém jazyce na Vánoce.

                                                                                                   

Ema Fridrichová, Kamila Polišenská a Sabina Vrbecká 6. C

 

Pozdravy v různých jazycích

Na začátek asi tři nejznámější…

anglicky: Merry Christmas and happy New Year

německy: Frohe Weihnachten und ein schönes neues Jahr

rusky: с Рождеством и с Новым годом (s ražděstvom i nóvym godom)

 

Méně známá přání zní takto:

Italská verze zní: buon Natale e felice anno nuovo

Od Španělů byste slyšeli: feliz Navidad y próspero año nuevo

Francouzi si přejí:  joyeux Noël et bonne année

Polská podoba je: Wesołych Świąt i szczęśliwego Nowego Roku

Portugalci by vám přáli: bom Natal e feliz Ano Novo

Chorvatsku se říká: čestit Božić i sretna nova godina

Holandská verze je: prettige kerstdagen en een gelukkig nieuwjaar

Finové přejí: Hyvää joulua ja onnellista uutta vuotta

Švédské přání vypadá takto: god jul och gott nytt år

V Maďarsku zní o Vánocích: békés karácsonyt és boldog új évet

Rumunské přání je: Crăciun fericit şi un an nou fericit

 

A tady je ukázka skutečných perliček z nejzajímavějších koutů světa:

Katalánsky (provincie v Itálii): bon Natali je bon annu

Kornšsky (galský jazyk): Nadelik lowen ha blydhen nowydh da

Estonsky: häid Jõule ja õnnelikku uut aastat

Galsky: bo Nadal e próspero aninovo

Grónsky: Juullimi ukiortaasamilu pilluaritsi

Islandsky: gleðileg jól og farsælt komandi ár

Maorsky: kia orana e kia manuia rava i teia Kiritimeti e te Mataiti Ou

Jazykem karibských ostrovů: papiamento Bon Pasku i Felis Aña Nobo

V jazyce rapanui (Velikonoční ostrovy): koa ite navidad ote mata hiti api

 

Nyní přání v jazycích, která rozluští jen opravdoví znalci:

Arabskou transkripcí: اجملالتهانيبمناسبتالميلادوحلىلالسنتالجديدة

Čínská verze: 圣诞快乐并贺新禧

Japonské přání: クリスマス、新年おめでとうございます

Perské veselé Vánoce: کريسمسمبارکوسالنىیخىبیداشتهباشيد

Thajsky: เมอรี่คริสต์มาสและสวัสดีปีใหม่

 

Vladimír Dočekal, Radim Kutra, Jan Maceška 6. C