Koronavirus, karanténa,  škola bez dětí, online výuka, dobrovolná školní docházka, distanční studium, roušky, známkovat, neznámkovat – pojmy, které čtyři měsíce rezonovaly nejen naší školou, naší republikou, ale celým světem. My, v 5.C, jsme se v pondělí 25. května sešli téměř v plném počtu (i když rozděleni na skupinu dívčí a chlapeckou, tak aby byla dodržena všechna vládní nařízení) a ve středu 24. června po dlouhých měsících jsme se dokonce viděli úplně všichni. Jsem moc ráda, že alespoň poslední týden došlo k uvolnění opatření a my si mohli jeden den užít všichni společně. I když to ještě nemohlo být v naší krásně opravené kmenové třídě. Vyfotili jsme se, zašli si na zmrzlinu, prohlédli výstavy na zámku a nakonec se vyřádili v zámecké zahradě. Děti byly moc hodné a vděčné za čas strávený spolu. Rozdáním vysvědčení se náš kolektiv rozpadne a holky a kluci se „rozletí“ do všech světových stran. Od prvního zářijového dne zamíří jejich kroky na víceleté gymnázium, do výběrové matematické či sportovní třídy i do té klasické a já pevně věřím, že budou s láskou vzpomínat na čas strávený na 1. stupni 1. Základní školy Holešov. Všem „svým“ dětem i jejich rodičům přeji pohodu a radost ze

všeho, co budou v budoucnu dělat.

                                                                                                                                            Barbora Winklerová

 

Nahoru ↑