Pouhé tři týdny před Vánocemi jsme měli možnost se vzdělávat společně v naší třídě. Bohužel po Vánocích jsme se již nesešli a potřetí během tři čtvrtě roku jsme zůstali doma v režimu distanční výuky. Situace je to náročná pro děti, jejich rodiče i učitele.
První hodinu vlastivědy „online“ jsme si ve čtvrtém ročníku pověděli o tom, jak chránit přírodu. Zjistili jsme, kde je příroda v nebezpečí, nebo naopak kde je neporušená, co to jsou chráněná území nebo národní parky, k čemu jsou užitečné naučné stezky a že na chráněném území se musíme správně chovat, musíme chodit jenom po vyznačených cestách, nesmíme tam jezdit auty a nesmíme rozdělávat oheň. Pro některé děti bylo překvapením, že v národních parcích nesmíme ani sbírat houby ani jiné lesní plody. I když distanční způsob výuky je z dlouhodobého hlediska nevhodný, tak je potřeba i v nepříjemných situacích hledat pozitiva. A jestli nám má tato doba něco přinést, tak je to rozhodně samostatnost dětí, posílení vzájemné důvěry, schopnost orientace ve vlastních povinnostech a zodpovědnost sama za sebe. Naši online školu jsme si zpříjemnili přípravou vlastivědného projektu o národních parcích v České republice. Každý žák si vybral jeden národní park a zpracoval informace o něm do podoby zajímavého plakátu, brožury či leporela. Díky nákupu třiceti tabletů do naší školy se již v loňském roce děti naučily s moderními technologiemi pracovat, třídit vyhledávané informace, takže úkoly tohoto typu nejsou pro naše čtvrťáky rozhodně žádným tvrdým oříškem.
Už se ale nemůžeme dočkat, až zase budeme společně pracovat v naší třídě a nebudeme se setkávat pouze přes obrazovky počítačů. První, co po příchodu do školy ale uděláme, bude určitě to, že si všechny práce o národních parcích v Česku vystavíme, pořádně prohlédneme a o ochraně přírody nejen v České republice si popovídáme.
B. Winklerová
